poslední aktualizace: 13.8.2007 - fotogalerie 2007
TRASA: vlakem do Mirošovic (z hl.nádraží jezdí každou hodinu) - Hrusice (po podjetí dálnice dlouhé stoupání, začátek ještě navíc po kočičích hlavách) - Turkovice - Ondřejov (hvězdárna) - Kostelní Střímelice - Hradové Střímelice - Stříbrná Skalice - dál podél Sázavy řeky až do Sázavy obce (na to, že je to cyklostezka tu je slušný automobilový provoz) - Sázavský klášter - po modré značce (silnice) do Bělokozel - Čeřenice - trochu rozbitější silničkou dolů k řece na zelenou značku - asi nejhezčí úsek trasy (zhruba 3km), takhle nějak si představuji cyklostezku, rovná silnička kolem vody, žádná auta a kupodivu ani cyklisté - Český Šternberk - Šternov - Divišov - Křešice - Vlkov - Teplýšovice - Petroupec a Petroupim - Soběhrdy - a stále po cyklostezce (polní a lesní cesta) do Čerčan
Hrusice: Místní kostelík se tomu z Ladových obrázků docela podobá, jen nestojí na kopci, nad okolními domy zdaleka viditelný, přestože samotné Hrusice na vršku leží. Jinak kromě jedné malůvky na zdi hospody nic nepřipomíná, že jsou to právě ONY Hrusice.
Ondřejovská hvězdárna: Překvapila a potěšila. Tedy ani ne tak samotná hvězdárna, do které jsme se nedostali, protože v dubnu ještě mívá pro veřejnost zavřeno. Spíš zaujaly exteriéry - rozkvetlý park, staré budovy, kamenné skulptury, to všechno volně přístupné, nikde žádný plot, zamčená vrata.
Sázavský klášter: Podle legendy přišel Prokop do hlubokých lesů, našel si jeskyni a bylo mu úplně jedno, že v ní už někdo bydlí...prostě toho nebohého čerta, který se tu jistě také skrýval před lidmi vypudil :o). Bývá proto zpodobňován, kterak onoho čerta vláčí na řetěze. Třeba jako socha u východu z kostela. Ta na nádvoří si vede pouhou lebku (ale opravdu čertí, i s rohy). Na obraze v kostelní kryptě pak má místo čerta na řetěze přimalováno konkrétní zpodobnění hříchů dnešního světa - ten metalista se autorovi (resp. autorce, poněvadž to malovaly řádové sestry už nevím odkud) vážně povedl :o), pikachu pobavil a symbol jing a jang trochu pobouřil.
A i když jsem si Sázavu vždycky představovala jako starobylé město, tak kromě kláštera tu starobylého není nic. Vlastně i z toho původního kostela, založeného sv. Prokopem zůstaly jenom základy (prý je v zahradě i Prokopova jeskyně, bohužel je nepřístupná). Stavba, která tu stojí dneska vznikla až někdy ve 14. stol. A to ještě nebyla dokončena byť model v muzeu je rozměrů monumentálních (dějinná klasika - došly peníze, přišly války). Samo hovoří už jen to, že jako kostel nakonec posloužilo místo, které původně mělo být přesbyteriem (tedy částí kostela až za oltářem - a že není nijak titěrné).
Český Šternberk: Podle žebříčku v jakémsi časopise čtvrtý nejnavštěvovanější zámek/hrad u nás (hned po Pražském hradu, Karlštejnu a Troskách). Zámek je z jedné strany obtékán Sázavou a z druhé neznámým potokem jak nám hned na úvod sdělila místy trochu zmatená průvodkyně (ale je fakt, že dokázala zodpovědět i ty nejvšetečnější otázky a podle mého docela fundovaně). Historické zařazení místností na prováděné trase bylo podáváno jako souslednost typů nábytku charakteristických pro jednotlivá období. Významná je prý rozsáhlá sbírka mědirytin a sbírka miniatur. Kulturního barbara možná spíš zaujmou (tak jako mne) obrazy z velké pardubické někdy v 19. stol. malované přímo jedním z vlastníků hradu.
poslední aktualizace: 13.8.2007 - fotogalerie 2007