Sněžná je souvislý hřeben s několika vrcholy mírně přes 1000 m, roztažený v délce zhruba osmi kilometrů od Pěkné ku Sv.Magdaléně. Celé pásmo je dobře patrné při pohledu z Volar. Sněžná asi nebude oficiálni název, ale nějak se tomu stejně říkat musí. Přinejmenším jde o jméno zaniklé vsi, o které mi doma vždycky tvrdili, že je to právě ta Sněžná, odkud pocházel Vašek Karas z cirkusu Huberto. Hřebenovka není náročná, hodí se jak na první testovací kroky na sněžnicích tak pro putování na běžkách, protože přes vrcholové partie se táhnou louky s dostatkem sněhu. A vzhledem k několika chatám je pravděpodobné, že tu narazíte i na prošlápnutou stopu.
Milovníkům zajímavostí a drobných památek doporučuji knihu pana Kozáka - Příběhy schované v žule - v které zmapoval a pověstmi opentlil všechna boží muka nejen na Sněžné, ale i v přilehlém okolí.
Pěkná je viditelná zdálky díky špičaté věži kostelíku sv. Anny. Je dost času ho obdivovat cestou ze zastávky, která je sice stejného jména coby obec, ale zhruba 2km od ní. Silnice naštěstí není hlavní a v tuhle roční dobu je průjezdná i na lyžích.
Protaženou cestu, která vedla od kostela jsme brzo opustili, protože se na náš vkus stáčela příliš vpravo a ráno jsme zvolili prostou taktiku přímo vzhůru, pokud možno ne lesem. Docela to vyšlo, přestože hustá mlha ztěžovala orientaci. Z jedné strany máme hranici vojenského prostoru, mezi Hůrkou a Korunáčem překračujeme další protaženou cestu (podle mapy odněkud ze Záhvozdí do Chlumu) a pak už se jenom držíme otevřených luk.
Nové Chalupy - pár rekreačních objektů, kříž před velkou budovou s letopočtem, který si nepamatuju. Za nimi vlevo u cesty objevujeme podle zvuku upravený pramen vody, stůl a lavičky.
Dolní Sněžná - další rekreační chalupa. Na dohled od ní stožár a cesta dolů na hlavní silnici.Sněžná - zelená značka z Volar do Arnoštova
Horní Sněžná - tam se připojujeme na červenou z Volar k Magdaléně a dál do Zbytin, tady už to nejsou rekreační chalupy, ale trvale obydlených pár domků, volnost v lukách končí, jsou tu pastviny s koňmi.
Odsud klesání lesem ke sv. Magdaléně - další chalupy a hlavně kostel, opravený v letech 1993 - 95. Výhledy do kraje a přestože si obvykle takové věci nezapisuju, tak tady musím, protože to je první kostel s vlastní kadibudkou, který jsem potkala :o)
Podle mapy by měl být na východ od kostela v lese malý palouk s křížkem. Ideální, nepříliš svažitá louka, skrytá před zraky všech co tráví silvestra na Magdaleně. Večerní pohodu u ohně kazí jen silná obleva. Ohňostroj z vesnic v protějších stráních pozorujeme v půlnočním dešti.
Druhý den se vracíme k Magdaleně, u chalup odbočujeme nahoru kolem památného stromu po protažené cestě, časem se napojujeme na červenou značku a prudkým klesáním sestupujeme do Volar.
poslední aktualizace: 13.8.2007 - fotogalerie 2007